Šroubovací uzávěry lahví s vínem

Uzávěry lahví
 
Šroubovací uzávěr, umělý nebo korkový špunt?

Poslední dobou je vinařský svět stále více konfrontován problematikou šroubovacích uzávěrů. Skutečnost, že i věhlasní vinaři začínají pro některá svá vína používat šroubovací uzávěr, nás vedla k tomu, že některé argumenty ať již fanoušků nebo zapřísáhlých odpůrců se pokusíme zachytit v následujícím souhrnu. Samozřejmě ve světě obchodu jde především o peníze, ale naše role milovníků vína by nám měla dát možnost objektivně vyslechnout bez předpojatosti názory a argumenty obou stran.

Proč korek?

Korek je vyzkoušeným, tradičním, přírodním materiálem, který k vínu jako přírodnímu produktu patří. Motto zastánců - příroda „vyrobila" a „ověřila" korek jako ideální materiál pro výrobu vinného uzávěru. Jedná se o kůru dubu korkového z oblasti Středozemního moře. Po sloupnutí se několik let suší a následně ještě vaří v horké vodě. Nejlepší korky pochází z desek starých nejméně 7 let a jsou dlouhé minimálně 45 mm. Trvanlivost nejlepších korků činní 20-25 let. Korek obsahuje miniaturní póry které umožňují mikro-ventilaci, která pomáhá procesu zrání vína. U korků drcených se již ovšem dá o přírodním produktu spekulovat a tyto zátky se svými vlastnostmi výrazně neliší například od korků plastových.

Proč šroubovací uzávěr?

Hlavním argumentem zastánců nové technologie je, že tradiční korek nutný pro zrání kvalitních vín je technologicky méně vhodný než umělý uzávěr. U přírodního materiálu s přirozenou propustností nelze garantovat konzistentní a aseptický výrobní proces a díky vadě korku někdy až 5% vína může získat horší vlastnosti než při použití moderní technologie. Speciálně u vín bílých, růžových a lehkých červených je tento typ uzávěru garantem zachování maximální kvality, čerstvosti a původního aroma. Motto zastánců - kupujeme si víno a ne korek. Každé dvacáté vyrobené víno je následně korkem poškozeno nebo znehodnoceno. Šroubovací uzávěr je jedinou ověřenou inertní zátkou.

Co je to „vada korku"?

Jde jednoduše řečeno o termín popisující fakt, že víno bylo negativně bakteriologicky postiženo procesy způsobenými residuálním působením mikroorganismů přítomných v korku. Korek jako přírodní materiál resp. kůra stromu má přirozenou tendenci být napaden plísněmi. Samotná přítomnost plísně pak spustí nežádoucí chemický proces. Díky různorodosti bakteriální nákazy u různých druhů přírodních korků dochází k tomu, že se vada projevuje různorodě. V nejhorším případě víno načichne zatuchlinou a to samozřejmě negativně poznamená i chuťové vlastnosti vína. V lepším případě je jen potlačen přirozený ovocný charakter vína a víno je „nijaké". Z přirozené skladby přírodního korku nelze chemicky ošetřit uzávěr tak, aby byl zcela aseptický. Je pravda, že kvalitním výběrem korku (třeba pro prvotřídní vína) lze dané riziko podstatně snížit, jen to něco stojí...

Co je to „nežádoucí oxidace"?

Kyslík, potřebný při fermentaci vína se stává problémem v okamžiku, kdy je víno stočeno do lahve a korek nadále dovolí jeho působení uvnitř lahve. Dokonce může dojít i k sekundární fermentaci a zoxidovaná vína poté mají plochý a neovocný charakter. Na druhou stranu víno pro dlouhodobou archivaci není ideální nechat vakuově uzavřít. Jde jen o to zabránit přílišné a nežádoucí oxidaci vína, která v souběhu s bakteriálními procesy či špatnou skladovací teplotou může způsobit opravdovou katastrofu v archivu. Zastánci tradičního korku mají názor, že při správné poloze skladování vína tak, aby korek nemohl „seschnout" lze dané riziko eliminovat, ale přiznávají, že ne zcela.

Z čeho se vyrábí šroubovací uzávěr?

Stěny a dno uzávěru je hliníkové. Vnitřní strana uzávěru je potažena polyetylenovou fólií, která je pokryta ještě ochranou konzervační vrstvou. Některé polymerové vrstvy dokonce umožňují „mikroventilaci" tzn. mají pórovitou strukturu, u které ale lze zabezpečit její naprostou aseptičnost.

Jak šroubovací uzávěr funguje?

Moderní plnící stroje pracují na podtlakovém principu. Odsají v aseptické plnící atmosféře vzduch z hrdla lahve a uzavřou láhev tak, že ji lze otevřít jen s použitím síly jako např. zakonzervovanou láhev od okurek. Pevnost a přilnavost víčka k hrdlu lahve je tak mnohem vyšší než při použití korku.

Může víno stárnout bez přístupu kyslíku?

Ano, vývoj vína v láhvi je přirozený souhrn chemických procesů a změn ve vlastním víně, ke kterým dochází postupně bez ohledu na to, zda je víno opatřeno korkem nebo šroubovacím uzávěrem. Někteří lidé předpokládají, že víno uzavřené šroubovacím uzávěrem definitivně zastaví veškeré procesy zrání. Není to pravda, neboť dostatek zbytkového kyslíku je obsažen i v samotném víně a části hrdla tak, že chemické procesy nutně vyžadující kyslík mohou nadále probíhat a navíc většina procesů při stárnutí vína je anaerobního charakteru tzn. probíhá bez přístupu vzduchu.

Jak víno v archivu skladovat?

Je to na Vás, v šikmé či vodorovné poloze, nebo hrdlem dolů. Vína uzavřená šroubovacím uzávěrem mají garanci na nepropustnost obsahu.

Je šroubovací uzávěr či umělý korek levnější než pravý korek?

Záleží na výrobci a na kvalitě uzávěru. Moderní šroubovací uzávěry s polymerovými vrstvami mohou být i dražší než jednoduché směsné korkové uzávěry. Samozřejmě velmi kvalitní korkové uzávěry obvyklé u nejdražších vín jsou naopak dražší než některé umělé korky či levné šroubovací uzávěry.
Celkově nelze říci, že umělé korkové uzávěry a šroubovací uzávěry jsou synonymem pro použití pro levná vína. Věhlasný vinař Michel Laroche například používá umělé uzávěry i pro nejprestižnější vína Chablis Grand Cru Classé. Dle jeho mínění si sám v provozu zjistil, že daný typ uzávěru mu dovolí vyrobit a uchovat kvalitnější víno než při použití tradičních korkových uzávěrů.

Jak se v tom vyznat, kdo má pravdu?

Toto si nedovolujeme rozhodnout, neboť záleží na vinaři a jeho přístupu. Ve prospěch umělých a šroubovacích uzávěrů hovoří dlouhodobě spíše technologický a výrobní pokrok, kdy i někteří tradiční vinaři připustili některé výhody nové technologie. Tento trend nepozorujeme pouze v novém světě, ale i v tradičních apelacích a výhody, přinášené nám jako spotřebiteli, nejsou nevýznamné. Především jde o lépe kontrolovaný proces zrání vína v archivu, kdy si můžete být více jisti konsistencí daného ročníku při výrazném snížení rizika. Na druhou stranu ztrácíme ceremoniál otvírání vína a ten nezapomenutelný zvuk, který doprovází každou láhev nádherného vína na její poslední cestě. Jde o střet tradičního a moderního pojetí a je na každém z nás čemu dá své srdce a kam se až nechá ovlivnit rozumem.
Oboje argumenty ať tradiční či moderní mají svou váhu a spíše je rozhodne sám spotřebitel. V dopravě zvítězil automobil, ale nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně. Ne každý si tento pocit může v naší moderní době ověřit, a tak necháme konečné rozhodnutí na Vás... Věříme, že výše uvedené argumenty Vám alespoň trochu pomohou se v dané problematice zorientovat.